Výskyt: Pochází z jižní Evropy. Roste dosti hojně ve Středomoří. Roste většinou na suchých vápenitých svazích. Od raného středověku se pěstuje jako pícnina pro včely a jako léčivá bylina. U nás se pěstuje v zahrádkách, hlavně v teplejších oblastech. Zplanělý jej v přírodě nacházíme zřídka. Sbírané části: List. Doba sběru: Květen a červen, ve slunných dnech po obědě (vlhké listy záhy zhnědnou). Účinné látky: Silice, hořčiny, třísloviny, saponiny, taniny, flavonoidy a pryskyřice. Má natrpklou chuť. Léčivé působení O významu této léčivé byliny hovoří přísloví, že před šalvějí je třeba smeknout klobouk. V popředí stojí užití šalvěje jako antihydrotika při nadměrném nočním pocení. Celkově posiluje organismus, chrání před mozkovou mrtvicí a napomáhá při obrně. Šalvěj je prostředkem působícím převážně na míchu, proto je vhodná vnitřně i zevně na různá ochrnutí apod. Také se užívá při křečích, onemocnění žláz a při třesu končetin. Dále se užívá při onemocněních dýchacího ústrojí a dutiny ústní, jakým je zánět hrtanu a hltanu, akutní zánět mandlí, dušnost, zánět plic a kašel. Taktéž při žaludečních chorobách; průjmu, střevních katarech, vředové chorobě žaludku, plynatosti, zahlenění žaludku a nechutenství a k zánětlivým onemocněním v oblasti jater, žlučníku a ledvin. Šalvěj je mírné afrodisiakum působící na ženy. Účinkuje více na vaječníky než na děložní stěnu. Užívá se jako lék podporující menstruaci. Pravidelný menstruační cyklus je nezbytnou podmínkou harmonického sexuálního života ženy. Šalvěj zvyšuje krevní tlak, vyvažuje sympatické nervstvo, pozoruhodně tonizuje, všeobecně stimuluje a účinkuje jako dráždidlo nervů a nadledvinek, které vyměšují velkou část sexuálních hormonů. Zevně se užívá k obkladům na nehojící se zhnisané rány. Historie Latinský název Salvia vznikl ze salvare – léčiti. V prvním století uvádí Dioskúros šalvěj jako tonizující a diuretickou bylinu; Apicus Caelius ji zmiňuje ve své kuchařské rukověti. Druidové ji míchali s medovinou. Karel Veliký nařídil roku 802 ve známém Capitulare de villis pěstovat šalvěj spolu s dalšími bylinami na zahrádkách svých poddaných. V 11.století ji benediktýni používali v klášterech, odkud se také rychle šířila. Ve středověkých lékařských knihách byla uváděna jako Salvia, Salvatrix, Naturea Conservatrix, tj. šalvěj, spása a udržovatelka přírody. Stárnoucí Ludvík XIV. používal každý večer nálev ze šalvěje pro obnovení svých mužných sil. Šalvěj bývala spojována s dlouhověkostí a traduje se, že ve stáří oživuje slábnoucí paměť. Symbolika Šalvěj je v každém případě bylinou zvláštní. Šalvěj umí harmonizovat vegetativní nervovou soustavu, což lze ocenit zejména u klimakterických obtíží, jako jsou návaly krve do hlavy, potivost a bušení srdce. Vezmeme-li odvar (drogou je list) ze šalvěje ve zředěném vinném nebo jablečném octu, získáme nenahraditelný prostředek proti gynekologickému svědění (Používáme na obklady, výplachy, koupele, tedy zevně!). Stejně dobře, jako v klimakteriu, působí šalvěj i na mladá děvčata, která kolem 13. roku začínají menstruovat a mají přitom potíže. Tady často postačí jenom dvě, tři polévkové lžíce šalvějového nálevu. Šalvějový list svým tvarem a dlouhým řapíkem evokuje představu míchy a tak nás, podle zákona o signaturách a analogiích, ani neudiví, že je prostředkem výrazněji ovlivňujícím míchu. Působí proti rozčílení, chvění, bolestem a ochrnutím. A také proti neurastenii, která někdy doprovází klimakterické obtíže. Účinnost drogy výrazně zvýšíme, jestliže vnitřní léčbu současně doplníme zevním potíráním šalvějovým octem. Např. v gynekologii můžeme přistoupit k potírání a lehkým masážním podbřišku. Pak podáváme nálev nebo tinkturu v polovičních, až dvoutřetinových dávkách oproti běžnému dávkování. Šalvěj je vhodná pro takový typ lidí, kteří formálně ustrnuli ve své snaze po uplatnění a výkonu. Člověk se sice snaží produktivně využít každou vteřinku, ale jaksi se mu nedaří zachovat vždy rozvahu, vyčistit mysl od zbytečností a vytříbit jednotlivé názory a snahy. Ve starověku pokládali šalvěj za jednu z nejsvatějších rostlin. Velebili ji, neboť zajišťovala dlouhý, zdravý život. Šalvějový ocet působí blahodárně na proleženiny pacientů dlouhodobě připoutaných na lůžko. Vlastnosti: Štiplavá, hořká, chladná, vysušující.Lidové názvy: babské ucho, cigánovy gatě, kodice, koníčky, smrtky, šalvija, šalvijan, šalvina, šalfia, vlčí chvostPolarita: mužskáSignatura: JupiterŽivel: vzduchVyužití rostlinných sil: věčný život, dlouhověkost, moudrost, ochrana, přání Způsob užití Suší se na stinných místech v tenkých vrstvách nebo umělým teplem nepřevyšujícím 40°C. Nedosušená rychle plesniví. Uchovává se v jutových pytlích nebo lepenkových kontejnerech. Drogu je nutno kontrolovat, neboť je zde zvýšená možnost napadení skladištními škůdci. Nálev: Přelijeme 2 čajové lžičky sušeného řezaného listí 1/4 l vroucí vody a necháme 15 minut vyluhovat pod pokličkou. Tuto dávku denně vypijeme. Působí proti pocení (musí se podávat studený), na žlučník, proti cukrovce, upravuje žaludeční potíže. Užívejte při klimakterických potížích projevujících se návaly krve do hlavy, bušením srdce a potivostí. Kloktadlo: Nálev použijeme jako kloktadlo při zánětech mandlí, bolestech v krku, zánětech v dutině ústní a po zubařských zákrocích. Větší účinnost dosáhneme tím, že do šálku nálevu určeného ke kloktání přidáme jednu čajovou lžičku šalvějové tinktury, některé protizánětlivě působící látky, obsažené v šalvěji, jsou nerozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v alkoholu. O tyto látky je čaj, neobsahující příměs tinktury, ochuzen. Obklady: Složenou gázu namočenou v nálevu použijte na pomalu se hojící rány. Obklady mají fungicidní a antiseptický charakter. Sedací koupel: 4 hrsti drogy dáme na noc do studené vody. Druhý den zahřejeme k varu, ihned scedíme a přilijeme do vany. Teplota lázně 38 – 40°C, srdce nemá být pod vodou, doba trvání koupele 20 minut. Tyto koupele by si měli dávat lidé se slabými nervy. Tinktura: 50 g řezané drogy zalijeme 1/2 l 50% lihu nebo nějakého jiného destilátu. Dobře uzavřeme a necháme 10 dní stát, občas protřepeme. Užíváme 3x denně 30 kapek na lžíci vody proti pocení. Prášek: Drogu jemně rozdrtíme a přesejeme na moučném sítku. Užívá se 3x denně na špičku nože proti pocení, průjmu a při žaludečním kataru. Obklad na pleť: Obklady ze šalvěje mají stahující, uklidňující a protizánětlivé účinky. Do teplého nálevu namočíme vatu, přiložíme na obličej (vynecháme oči a ústa) a necháme 20 minut působit. Potom obličej opláchneme vlažnou a studenou vodou a natřeme vhodným hydratačním krémem. Oplachování vlasů: Nálev použijte k oplachování vlasů jako prostředek proti lupům nebo k obnovení barvy u šedivějících vlasů. Šťáva: Ohřátá šťáva z čerstvé šalvěje, je-li pita s trochou ohřátého bílého vína, léčí zastaralý kašel. Šalvějové mléko: Nepříliš koncentrovaný nálev připravený s mlékem namísto vody přináší dobrý spánek, působí na plíce a průdušky silným dezinfekčním vlivem. Med: Citrónově žlutý med ze šalvěje je zvlášť energetický a stimulující; vyrábí se hlavně v Kalifornii a v Provence. Suché listy: Suché listy šalvěje, které dlouho hoří, příjemně provoní vaši ložnici. Čerstvé listy: Roztíráme-li čerstvé lístky šalvěje o zuby, krásně vyčistíme jejich případné černání. Pro obsah jedovatého thujonu nelze šalvěj užívat dlouhodobě!U epileptiků může thujon vyvolat záchvat, proto by bylinu neměli užívat.V těhotenství se vyhneme vysokým dávkám.Nesmí se užívat v době kojení! Magické využití Šalvěj v jídle podávána každý den (obzvláště v květnu) přináší dlouhověkost, takřka nesmrtelnost. Nošena podporuje moudrost. Listy se používají v nespočetných kouzlech při uzdravování a přivolávání peněz. Před uhranutím noste u sebe malý zvířecí roh naplněný šalvějovou natí. Pěstování šalvěje ve vlastní zahradě může přivodit smůlu, proto je vhodnější, aby ji pěstoval někdo jiný. Smůlu může přivolat i šalvěj uložená v blízkosti postele, je nutné ji smíchat ještě s jinou bylinou. Šalvěj mají rády i ropuchy. Chcete-li, aby se vám splnilo nějaké přání, napište ho na lístek šalvěje a dejte si ho na tři noci pod polštář. Bude-li se vám zdát něco, co má vztah k vašemu přání, dozajista se vám tužba vyplní. Jestliže nebudou vaše sny mít s přáním nic společného, zahrabte lístek do země, aby vám nemohl uškodit.