Saturejka zahradní

Saturejka zahradní

Popis

Výskyt: Jednoletá bylina pocházející z východní oblasti Středomoří a Přední Asie. U nás se pěstuje na zahradách jako koření a v menším rozsahu v polních kulturách jako léčivá rostlina. Sbírané části: Kvetoucí nať. Doba sběru: Červenec až září. Účinné látky: Silice s obsahem karvakrolu, tymolu a cymolu, třísloviny, cukr a tuk. Léčivé působení Nejvíc se používá jako aromatické koření, přičemž má značný vliv na oběhovou soustavu. Brzdí růst krevního tlaku, ale nenechá ho klesnout do hlubin. Jestliže je nízký, saturejka ho požene nahoru. Působí též spasmolyticky, potopudně a močopudně. Saturejka dovede utlumit nepříjemný letní průjem, ale dovede též prohloubit myšlení u lidí, kteří myslí spíš povrchně. Zlepšuje paměť, asociace se lépe vybavují, líp nám to zapaluje. Působí také jako mírné kardiotonikum, odstraňuje některé typy otoků, které mají příčinu ve váznoucím krevním oběhu. V kombinaci se zlatobýlem a svízelem syřišťovým odstraňuje i otoky ledvinového původu. Pro své “zahřívající” vlastnosti je vhodnou léčivkou pro melancholiky a flegmatiky. Provensálci v jižní Francii ji nazývají oslí pepř. Podporuje trávení, má protihnilobné a antiseptické vlastnosti, a proto se přidává do jídel obsahujících škrob (bob, hrášek, čočka, fazole), k masům, rybám do zavařenin, paštik (paštiky ze zvěřiny obsahují až 60% aromatických bylin, mezi nimiž je saturejka jednou z nejdůležitějších). Saturejka je mírné afrodisiakum působící na muže i ženy. Podle Dr. Valneta stimuluje intelekt a kůru nadledvinek, která produkuje velkou část pohlavních hormonů. Doporučuje ji v případech fyzické nebo psychické astenie. Historie Saturejka byla ve starém Římě zasvěcena Satyrům. Byla jí připisována jejich mužná síla, s čímž nesouhlasil Plinius. Apicius Caelius ji uvádí v jisté kuchařské rukověti z 3. století. Petr Ondřej Matthioli se o ní také pochvalně zmiňuje ve svém slavném herbáři. Benediktinské kláštery ji ve středověku rozšířily po celé Evropě. V roce 1803 Thore píše: Saturejky, nazvané podle Satyrů, polobohů, napůl lidí, napůl kozlů, byly rostlinami přisouzenými ženám. Ženám byly zasvěceny, protože jejich aróma má afrodisiakální vlastnosti, které byly tak potřebné pro zmizelé bohy.. Vůně saturejky je opravdu nesmírně znepokojující a vzrušující. Lidové názvy: čabr, čibr, číbr, čůbra, satorka, saturejka zimní, saturyjePolarita: mužskáSignatura: MerkurŽivel: vzduchVyužití rostlinných sil: duchovní síly Způsob užití Nať se suší buď volně zavěšená ve svazečcích na napnutých provazech nebo drátech nebo na lískách ve stínu za dobrého přístupu vzduchu. Při sušení v sušárně nesmí teplota překročit 35°C. Uskladňuje se v dobře uzavřených plechových nádobách. Nálev: 2 polévkové lžíce drogy přelijeme 1/2 l vařící vody a necháme 1 hodinu louhovat pod pokličkou. Scedíme a pijeme buď během dne po doušcích, nebo ve 3 dílčích dávkách. Výplachy nosu: Nálev použijeme při rýmě k výplachům nosu. Omývání: Jelikož má droga bakteriocidní účinky, lze použít nálev zevně na špatně se hojící hnisavé rány. Při předávkování může vyvolat bolesti hlavy a zvracení. Magické využití Nosí-li se saturejka, posiluje mysl.